5G v Česku: nejdříve pro průmysl a vědu

5G v Česku: nejdříve pro průmysl a vědu

Jižní Korea v dubnu 2019 spustila první komerční 5G internetovou síť a mnoho ostatních zemí po celém světě k ní upírá zrak, protože se v co nejbližší době chystá jít stejnou cestou. Jihokorejci si podle prvních zpráv 5G připojení oblíbili. Během prvních šesti měsíců provozu novou vysokorychlostní síť využilo 3,5 milionu lidí a ke konci roku 2019 by toto číslo mělo vzrůst až na 5 milionů. Červnový průzkum ukázal průměrnou stahovací rychlost 111,8 Mbit/s, což je o 48 % vyšší rychlost než u zákazníků s 4G připojením. Maximální naměřená rychlost pak byla 988 Mbit/s. Společnost SKT poté začala tvrdit, že na různých místech naměřila rychlost stahování již v rozmezí 1,5 až 1,8 Gbit/s. Doba odezvy se zatím prý pohybuje od 88 do 244 milisekund. Pravá 5G síť ale nabízí ještě fantastičtější čísla. Proč jsme se ji ještě v žádném státě nedočkali? A jaký bude příchod 5G sítí do Česka?

Prozatím na infrastruktuře 4G sítí a s velkým množstvím vysílačů

V Česku, stejně jako v mnoha dalších zemích, nejdříve vzniknou kampusové sítě (privátní sítě) pro výrobní podniky přizpůsobené konkrétním potřebám a až s větším časovým odstupem vzniknou celoplošné 5G sítě, prostřednictvím kterých budou operátoři poskytovat internet veřejnosti. První 5G připojení nebude svými parametry dosahovat požadovaných standardů. Měřenými hodnotami půjde o mezistupeň mezi 4G a 5G, který vznikne ještě na současné infrastruktuře. Důvodem tohoto mezistupně je skutečnost, že 5G síť vyžaduje mnohem více vysílačů než aktuální 4G technologie. Krátké milimetrové vlny mají totiž problémy s jakoukoliv překážkou. Ať už se jedná o městskou zástavbou nebo třeba jen déšť. Zatímco 4G anténa dokáže dodat silný signál i do místa vzdáleného 16 kilometrů, 5G signál bývá kvalitní do 300 metrů a maximální dosah mívá kolem půl kilometru. Z toho důvodu se nedá očekávat, že 5G síť bude mít celoplošné pokrytí. Dá se očekávat, že po zavedení na menším území (v průmyslových a vědeckých areálech) bude další fází zavedení ve větších městech. Menší výhodou pro výstavbu 5G sítí je, že jsou potřeba menší antény než u 4G. 5G antény jsou dlouhé jen několik centimetrů.

Výrazná modernizace továren a internet věcí

Vysokorychlostní 5G internetové sítě jsou tématem, které se v médiích objevuje stále častěji. „Mladí lidé se sice těší na hraní graficky náročnějších on-line her na svých přenosných zařízeních, ale 5G sítě nejsou primárně určené pro smartphony a tablety. Pro běžné užívání těchto on-line zařízení již nyní plně dostačuje 4G připojení. 5G bude důležité hlavně pro aplikování nových technologií v průmyslu a robotice a poté i pro internet věcí, autonomní vozy, složité chirurgické operace prováděné operatérem na dálku nebo pro virtuální a rozšířenou realitu,“ uvádí Vojtěch Kabelka, vědecký pracovník v oblasti umělé inteligence na švýcarské ETH, a dodává: „5G síť přinese průmyslu zcela novou etapu existence. On-line robotické jednotky programovatelné přes internet opět výrazně přiblíží výrobní haly k vizi autonomních továren, kde je přítomnost člověka zredukována na naprosté minimum.“

V laboratorních podmínkách má 5G síť rychlost 20 Gbit/s a latenci 1 milisekundu

Současná technologie 4G umožňuje za ideálních podmínek přenosovou rychlost 1 gigabit za sekundu při průměrné latenci (reakční čas – doba mezi akcí a reakcí) kolem 50 milisekund. Ideální 5G připojení by mělo umožňovat rychlost až 20 gigabitů za sekundu a latenci pod jednu milisekundu. „Laická veřejnost hodnotí připojení k vysokorychlostní síti hlavně ukazatelem rychlosti. Pro průmyslové využití, internet věcí a využití v medicíně je ale v současné době mnohem důležitější latence. Ta definuje čas, který je nutný k tomu, aby data z jednoho počítače dorazila k druhému a zpět k prvnímu. Vysoká latence nedovoluje hrát graficky náročné on-line hry a stejně tak je i zcela nevyhovující pro on-line robotiku nebo on-line chirurgické operace,“ dodává Vojtěch Kabelka.

Sdílet článek